Zde najdete památné dialogy a hlášky Paceyho a Joey. Hlášky budou postupně přibývat.

Zdroj: Dawson a Joey

Autor: Dagmar

301 - Tajemná neznámá (Like A Virgin)

JOEY: "Jak víš, co potřebuju?"

PACEY: "Jo, možná, že máš i pravdu. Jak bych mohl vědět, jak je těžký nechat někoho jít, že?! Jak to musí bolet, když víš, že byť se k sobě hodíte, neznamená to ještě, že se k sobě hodíte hned teď. Co bych o tom mohl vědět?! A jak bych mohl vědět, že někdy se člověku chce řvát, někoho praštit, posadit se na molo a brečet."

JOEY: "Proč mě v tomhle stavu, musíš vidět zrovna ty?!"

PACEY: "Začal novej školní rok. Kdo ví, třeba se my dva skamarádíme."

JOEY: "Pacey, už takhle jsem celá na měkko."

PACEY: "Pojď sem." (obejme ji, tiskne ji k sobě a políbí na čelo.)

304 - Domácí video (Home Movies)

Pacey a Joey si rozdělují kostým šimla

PACEY: "Představ si, že seš herečka."

JOEY: "Říkám ti, že to je vyloučený."

PACEY: "Budu ti tleskat."

JOEY: "Na to zapomeň."

PACEY: "Střihnem si."

JOEY: "Vyloučeno."

PACEY: "Fajn, tak padnu na kolena a budu žebrat. Prosím, Joey. Prosím nenech mě dělat zadek."

JOEY: "Pacey! Hele, teď bych byla v práci a vydělávala peníze, který potřeboju, místo toho jsem na fotbalovým hřišti a hádám se o zadek šimlovi."

PACEY: "Tak jo, tak jo. Přijmi mé varování."

JOEY: "Jaký?"

PACEY: "Na zadním sedadle se mi dělá špatně."

Joey mu nasadí hlavu šimla

309 - Čtyři do tanga (Four to Tango)

Joey a Pacey se učí ve škole.

PACEY: "Tak jo, hele. Představ si, že bys mohla s někým bejt, bez otázek, bez pout, bez trapnejch prvních rande, bez čekání u telefonu bez toho všeho podobnýho. Bylo by to povrchní. Stoprocentně nezávazný. Tak co? Šla bys do toho?"

JOEY: "Jako do prázdnýho a citově neuspokojivýho sexuálního vztahu?"

PACEY: "Ty mě neposloucháš. Je to vážný. Ta nabídka je časově omezená. Jen jsem se ptal. Co myslíš?"

JOEY: "Pacey, myslím že, kdybys teď skutečně s někým chtěl mít nezávaznej…sexuální vztah, tak bys ho měl a neprobíral to právě tady se mnou. To si myslím já."

PENNY: ( Dawsonovi a Jen) "Neříkala jsem vám, že vám to půjde. Jste lepší než támhle ti dva." (Ukáže na Paceyho a Joey) "Už sem hodí celý týden. Vy jste ale spolu chodili, že ano?"

JEN: "Ale už je to za námi, víte."

PENNY: "Že mám pravdu. Chodili jste spolu, ale nic moc. Pak jste se přenesli přes potíže a teď jeden druhému skutečně důvěřujete, že ano. Je to totiž poznat z toho, jak tančíte. Je v tom ta důvěra." (K Paceymu a Joey) "Zato tihle ti dva, to je úplně jiná káva. Jen se na ně podívejte. Podívejte se, jak jsou…jak jsou jejich paže plné napětí."

PACEY: "Tak dobře, v čem je jako problém?"

PENNY: "Co jsem vám říkala o těch hrudnících. Tak bude to?"

JOEY: "Promiňte, ale…"

PACEY: "To se nestane."

PENNY: "Chápete, co tím myslím. Vidíte to nepřátelství, jak spolu pořád bojují, jak se pošťuchují a nadávají. Je jasné, že jsou právě v edné z prvních fází jakéhosi seznamovacího rituálu."

PACEY: "Cože?"

JOEY: "To se pěkně pletete, slečno."

PENNY: "Opravdu?"

PACEY: "Jo, ale úplně."

JOEY: "Jste naprosto vedle."

PENNY: "Ano? Tady je tolik napětí, že by stačilo na celé turné skupiny Kiss. Nevím, kdy tu naposledy někdo tančil tak špatně. Vážně."

DAWSON:: "Jen špatně tančí, to neznamená, že…"

PENNY: "Vyvinula jsem takovou teorii, založenou na letech praxe. Když lidé tančí takhle špatně, tak po sobě obvykle touží. Tanec nikdy nelže. Dobrá všichni. Vezměte to od podlahy."

313 - Polární záře (Northern Lights) )

PACEY: "Smím vám něco říct, Josephine? Řekl bych, že vás svět ještě překvapí. Člověk se zamiluje a ono to nevyjde, myslí si, že už se nikdy nezamiluje, ale zamiluje, i když by to nečekal."

314 - Valentýnský masakr (Valentine's Day Massacre)

Joey a Andie se projíždějí po golfovém hřišti

JOEY:: "Jak to dělá?"

ANDIE: "Kdo, Dawson?"

JOEY:: "Ne Pacey. Jak se mu vždycky podaří nás dostat do takovýhle situace."

ANDIE: "To bude jeho drzým šarmem."

JOEY:: "Drzým prosím, ale chování obecního idiota není šarm."

ANDIE: "Ale, on to myslí dobře."

JOEY:: "Proč je tak nesnesitelnej?"

ANDIE: "Podle mě je Pacey, jako ti velcí přihlouplí psi."

JOEY:: "Máš pravdu. Proběhnou domem, všechno zničí a pak se na tebe podívaj, jako by říkali ‚Já za nic nemůžu, jsem přece pes'."

ANDIE: "Víš, koho mi připomínáš?"

JOEY:: "Koho?"

ANDIE: "Mě, předtím než jsem s ním začala chodit."

PACEY: "Strašně, ale strašně mi leze na nervy."

DOUG: "Jo?"

PACEY: "Jo, ona je neskutečná. Na týhle planetě snad neexistuje věc, na kterou by neměla vlastní názor, to je nepředstavitelný."

DOUG: "No, to je fakt mučírna."

PACEY: "Ne, teda, no tak to vlastně není. Ta holka, je fakt chytrá, tak má většinou pravdu a když se hádá, je tak nádherná a čistá, jak se s někým takovým může hádat, hlavně, když je to blb jako já."

DOUG: "Je pěkná?"

PACEY: "Jo…ona je krásná…ona je moc, moc krásná. Vlastně je tak krásná, že se z toho vždycky rozklepu, víš co myslím…

315 - Zločin a trest (Crime and Punishment)

JOEY: "Pacey, děkuju ti, že jsi jaký jsi. Nestaráš se o to, co si myslí ostatní a že srdcem vždycky poznáš, co je dobrý a co je špatný, a že si byl tenhle rok u mě, když jsem tě potřebovala."

JOEY: "Vy jste si…mě vyměnili jako bych byla nějaká kartička? Tak o tohle tady jde."

PACEY: "Co?"

JOEY: "My. Ty a já…já myslela…"

PACEY: "Copak?"

JOEY: "Myslela jsem si, že je v tom něco jinýho."

316 - Panu řediteli, s láskou (To Green, With Love)

Pacey přivede Joey se zavázanýma očima před stěnu, kterou ji koupil

PACEY: "Tak pojď, ještě pár kroků. Přesně. Zastav. Super. Jsme tady."

JOEY: "Pacey, nevím, kde si myslíš, že jsme, ale jsme nikde."

PACEY: "Vzpomeň si, pamatuješ si, jak ta celá věc začala? Začalo to dívkou, stěnou a štětcem." (zdvihne štětec)

JOEY: "Koupils mi štětec?"

PACEY: "Skoro, ukradl jsem ji od tebe (ukáže ji na stěnu před nimi)"

JOEY: "Koupils mi zeď?"

PACEY: "Ne koupil, ale pronajal. A vůbec to nebylo levný, stálo mě to stovku."

JOEY: "Koupils mi zeď?"

PACEY: "Opakuješ se. Tahle nabídka je limitovaná, tak bys měla sebou hodit."

JOEY: "Pacey, všimls sis jak je ta stěna velká?"

PACEY: "Jen jsem myslel, že tvoje další snaha by měla být větší a lepší než ta poslední. Důležité je, abys pořád rostla, jako člověk i jako umělec. A taky mám tohle (ukáže ji kbelík bílé barvy). Vím, že tohle neskryje celou stěnu, ale jak říkají, cesta tisíce mil začíná jedním krokem."

JOEY: "No, budu v tomhle potřebovat pomoct."

PACEY: "Ne, ne, ne, tentokrát ne. Je to jen na tobě, sestro."

JOEY: (směje se) "Pacey, ty seš neuvěřitelnej. Pokaždý, kdy si myslím, že jsem že tě mám přečtenýho, uděláš něco tak neskutečnýho, že mě to naprosto rozhodí způsobem, jakej si nikdo nedokáže ani představit. (vzdychne) Pokud jsem to ještě neřekla, tak ti děkuju."

PACEY: (usměje se) "Už bylo na čase, Potterová. (odchází) Bylo na čase."

317 - Popelka na bále (Cinderella Story)

BUZZ: "Co je to za holku?"

PACEY: "Jakou holku?"

BUZZ: "Cos pro ní pojmenoval loď."

PACEY: "Pravá láska není člověk. Je to myšlenka, něco nedosažitelnýho."

BUZZ: "Kdo je ta nedosažitelná holka?"

PACEY: "Hele, poslyš, ty seš mi nějakej zvědavej, nemyslíš?"

BUZZ: "Dals ji pusu?"

PACEY: "Říkám ti, že žádná holka není."

BUZZ: "Proč ji nedáš pusu?"

PACEY: "Proč ty nedržíš pusu?"

PACEY: "Tak jo. Je tak krásná, že když se na ni podíváš, rozklepou se ti kolena, srdce se ti zastaví a v tu chvíli víš, že vesmír má jasnej řád a smysl."

PACEY: "Co jsi tím chtěla říct?"

JOEY: "A čím?"

PACEY: "Tím, že tě znám líp než ostatní."

JOEY: "Přesně to, co jsem řekla, Pacey. Ty mě znáš, chápeš. A znáš mě tak, jak nikdo, kromě Dawsona…"

PACEY: "Teď nemluvíme o Dawsonovi, teď mluvíme o mě. Tohle mi nemůžeš dělat, Potterová."

JOEY: "Co jako, co?? Prostě na tebe spoléhám a svěřuju se ti…"

PACEY: "Zavoláš, abych pro tebe jel. Proč?"

JOEY: "Tak to se omlouvám, myslela jsem si, že…"

PACEY: "Mě nevadí, že jsi zavolala. Chci vědět, proč jsi volala mě."

JOEY: "Byl jsi první člověk, co mě napadnul, Pacey."

PACEY: "Co to znamená, Joey?"

JOEY: "Znamená to, že……asi to…..že s tebou můžu mluvit, počítám s tebou."

PACEY: "Neleze ti mluvení na nervy?"

JOEY: "Ne! Ne, ne, ne neleze mi na nervy. Já nechápu…"

PACEY: "Mě se už nechce mluvit."

JOEY "Co mi tím chceš naznačit, Pacey? Proč jsi zastavil?"

PACEY: "Joey…"

Pacey vezme její tvář do dlaní a políbí ji…

319 - Ukradené polibky (Stolen Kisses)

JOEY: "Pacey, dej svůj zadek od mýho."

PACEY: "Můj zadek nechce s tím tvým nic mít, jasný! Puč mi kousek ty peřiny."

JOEY: "Co se stalo?"

PACEY: "Vůbec nic, Joey."

JOEY: "Nelži mi."

PACEY: "Dobře. Jde o minulost, ničí mě. Jak se mu mám rovnat, když spolu máte nacvičený i karaoke?!"

JOEY: "Nemusíš se s ním rovnat, budeme mít vlastní min……to jsem nechtěla."

PACEY: "Cos chtěla říct?"

JOEY: "Vůbec tě neznám, Pacey."

PACEY: "Ta naše dohoda, kterou jsme uzavřeli."

JOEY: "Ano?"

PACEY: "Je fakt na nic. Od začátku až do konce je k ničemu, je hrozná, divná a nenávidím tady každou vteřinu."

JOEY: "Vážně?"

PACEY: "Jo."

JOEY: "Tak proč jsi sem jel?"

PACEY: "Na to, jak jsi moc chytrá, máš někdy moc dlouhý vedení. Proč myslíš, že jsem tu asi tak přijel, chtěl jsem bejt s tebou. Nic jinýho v tom není. Když se ti někdo líbí, chceš mu bejt na blízku a nezáleží, co cítí on k tobě nebo i necítí, jak v našem případě."

JOEY: "Já něco cítila."

PACEY: "Co?"

JOEY: "Dnes ráno, dotkl ses mě v posteli rukou a já to cítila."

PACEY: "A jaký to bylo."

JOEY: "Cítila jsem se živá."

PACEY: "Tak jo. Joey, teď ti dám pusu."

JOEY: "To nesmíš."

PACEY: "Nemůžeš mi říct něco takovýho a myslet si, že ti ji nedám. Políbím tě, za 10 vteřin a jestli polibek nechceš… jestli nechceš, potom mě budeš muset zarazit. (pomalu se k ní blíží)…..Deset…" Políbí ji

PACEY: "Hele, vím, jak se cítím, ty víš, jak se cítím, to už je víc než jasný, ale během celý záležitosti nám jedna věc unikla. Tady nejde o to, jak se cítíím já, ale jak se cítíš ty. Tak jak se cítíš?"

JOEY: "Hrozně. Přesně tak se, Pacey, cítím. Hrozně."

PACEY: "Já taky. Vždyť jsem tě dneska líbal, tak mi bylo zároveň krásně i hrozně. Jako snad ještě nikdy v životě. Vždyť už samotná představa, že to Dawson a Andie zjistí, mě úplně ničí. Doslova mi to trhá srdce, že k tobě tohle cítím, ale nemůžu jinak. Já tě vážně nemůžu pořád líbat, Jo."

JOEY: "Co to znamená?"

PACEY: "To, co jsem řekl. Já nemůžu pořád líbat tebe, už jsem to udělal dvakrát. Nemůžu s tím začínat pořád já, nemůžu to být pořád já, kdo ti odpovídá. Podívej se na mě, Joey."

JOEY: "Nemůžu."

PACEY:: "Prosím. Kdybys ke mně cítila aspoň zlomek toho, co já k tobě, nestáli bychom tu a nevedli tenhle rozhovor."

JOEY: "Pacey…"

Joey ho vezme za ruku a chvíli se na sebe dívají. Pak se políbí…

320 - Nejdelší den (The Longest Day)

Pacey a Joey se líbají v domku v docích a nemohou se od sebe odtrhnout.

JOEY: " "Pojď Pacey, musíme. Bude křest tvý lodi."

PACEY:: "Já mám loď?"

JOEY: ""Ne, musíme přestat. Je to špatný."

PACEY:: "Jo, smrtelně špatný." (Začne jí líbat na krk)

JOEY: "Pacey, celý víkend jsme byli mimo. Když jsme s ostatníma, tak předstíráme, že se nic neděje a pak, když jsme jen minutu sami, tak se to obrátí k tomuhle."

PACEY:: "Musíme mu to říct, Jo. Musíme mu to říct co nejdřív, protože čím víc to odkládáme, Joey, tím horší tu bude.

JOEY: "Vím, Pacey. Snažila jsem se. Tolikrát jsem se už snažila."

PACEY:: "Pokaždé, když vás vidím, cítím..."

JOEY: "Nemusíš, víš. Není to ta nejsnadnější věc, kterou jsem kdy musela udělat, Pacey. Říct mu, že mě přitahuje strašnou mocí jeho nejlepší přítel a nemůžu o něj přestat myslet, nebo ho pořád líbat." (Joey znovu Paceyho políbí...)

321 - Láska je láska (Show Me Love)

PACEY:: "Dobrá, dobrá. Ještě se tě zeptám na jednu věc a pak nám to přestanu dělat těžší, přísahám. Kdyby tu nebyl Dawson, mohla bys mě tak milovat?"

JOEY: "Jak?"

PACEY:: "Tak hluboce."

JOEY: "Pacey, prosím tě. K tomu mě nenuť. Nenuť mě, abych si vybrala, opravdu si myslím, že nejlepší bude vrátit se o pár kroků zpátky a..."

PACEY:: "Jo. Hele, Jo?"

JOEY: "No?"

PACEY:: "Ten pronájem prodloužím hned zejtra ráno."

JOEY: "Dobře."

PACEY:: "A chápu to, fakt, a nedávám ti žádný ultimátum."

322 - Trucvečírek (The Anti-Prom)

PACEY::"Čím to, že je mi tak dobře?!"

JOEY: "To bude těma hodinama tance."

PACEY:: všimne si jejich náušnic "Odkud máš ty náušnice? K tobě nejdou."

JOEY: "Protože jsem zlobívá divoška nebo že je mám od Dawsona?!"

PACEY:: "Ani jedno. Víš tohle se k tobě hodí. Ukáže na její náramek Není to okázalý a nápadný, jednoduchý, elegantní, nádherný."

JOEY: "Je to náramek po mamince."

PACEY:: "Já vím."

JOEY: "A jak to víš?"

PACEY:: "Protože jsi mi to řekla. Před půl rokem, měla jsi na sobě modrej svetr se sněhovýma vločkama, vykračovala sis po školní chodbě a já jsem tě zlobil, jako vždycky. Řeklas 'Hele, Pacey. Zrovna dneska jsem našla náramek po mamince, co kdybys mě nechal být?!'"

JOEY: "Ty si to pamatuješ?"

PACEY:: "Pamatuju si všechno."

323 - Pravá láska (True Love)

JOEY: Myslím, že tě miluju.

PACEY:: Myslíš, nebo to víš?

JOEY: Vím. Vím to už od té doby, co jsi mě políbil a možná ještě dřív. Už to nechci zapírat, Pacey. Nechci už utíkat, a nedovolím ti, abys i ty utekl.

PACEY:: Tak… a co chceš tedy dělat, Jo?

JOEY: Chci jet s tebou.

PACEY:: Co? Zbláznila ses?

JOEY: Nechci už jen tak stát, chci se pohnout, chci jet s tebou.

PACEY:: A co Bessie a váš penzion? Potřebují tě.

JOEY: Ne tak, jako potřebuju já tebe, Pacey.

(Usmějí se na sebe a Joey se pokusí nastoupit na loď.)

PACEY:: (zastaví ji) Ne, ne!

JOEY: (usměje se natáhne k němu ruku) Mohu vstoupit na palubu?

PACEY:: Vstup povolen. (Vezme ji za ruku a přitáhne si ji k sobě. Políbí se.)